Ukrajina: Šovinismus ochotným slouhou Západu – ale možná i zlým pánem

Radim Jičínský

V prosinci 1917, na převážně bývalých historických územích Polska, Litvy a Ruska, byl bolševiky uměle vytvořen nový státní útvar – Ukrajinská lidová republika. Útvar, který svým vznikem zavdal příčinu k budoucím problémům. Po pár týdnech byl napaden německou a rakousko-uherskou armádou a bolševici posléze vyhnáni. V dubnu 1918 vznikl německý loutkový stát Hetmanat. Ten kvůli výsledku První světové války nepřežil déle než do prosince téhož roku, kdy bolševici obnovili svou lidovou republiku. Po neúspěšné vojenské snaze Poláků připojit stará polská území k svému nově vzniklému státu, se Ukrajina po polsko-sovětské válce dostala v roce 1922 pod správu Sovětského svazu, pod níž zůstala až do roku 1991, kromě krátké pauzy během Druhé světové války. K Ukrajině byla v roce 1945 připojena třetina předválečného území Polska, dále bývalá Podkarpatská Rus, a některá rumunská území. Nikita Chruščov v roce 1954 administrativně připojil k Ukrajinské sovětské republice strategicky významný poloostrov Krym.

Ukrajina, ahistorický slepenec, který fakticky vznikl a přežil jen díky německým a ruským ozbrojeným silám, v sobě během let absorboval vedle historických území jiných států i mnoho odlišných národností: Ukrajince, Poláky, Židy, Rusy, Bělorusy, Maďary, Rumuny, Bulhary, Rusíny, Tatary, Řeky, Armény a další. Zastírat tato fakta a mluvit o jednotných Ukrajincích, je velkou chybou. Bohužel se ukázalo, že politikům na Západě takové výroky nevadí. Nevadí jim ani zřejmá historická vazba Ukrajiny na Rusko.

Oranžová revoluce 2004 

Už v roce 2004 došlo na Ukrajině k otevřenému střetnutí Západu s Ruskem. Během prezidentských voleb se utkali prozápadní kandidát Viktor Juščenko a proruský kandidát Viktor Janukovič. Ten nakonec opakovaně vyhrál volby. Hysterická reakce západních médií a otevřená podpora prozápadního kandidáta Juščenka od EU i USA, které oficiální volební výsledky neuznaly, podnítily několikatýdenní organizované protesty opozice vedené Julií Tymošenkovou. Jejich výsledkem bylo anulování vítězství proruského Janukoviče a následné vítězství prozápadního kandidáta Juščenka. Díky barvám opozice se její vítězství dostalo do podvědomí veřejnosti jako Oranžová revoluce.

Mezi Oranžovou revolucí a Euromajdanem

Viktor Juščenko i Julie Tymošenková, nerozluční spojenci během Oranžové revoluce, se za vládnutí Juščenka silně znepřátelili, zatímco Ukrajina žádnou proklamovanou změnu k lepšímu nepocítila. Janukovič dokázal už v roce 2007 vyhrát parlamentní volby s 34 % hlasů. Přesto se tehdy ještě díky koaličním vyjednáváním stala premiérkou Tymošenková. V prezidentských volbách 2010 ale vypadl prozápadní favorit a hvězda Oranžové revoluce Viktor Juščenko už v prvním kole, s pouhými 5  % hlasů. Ve druhém kole porazil Viktor Janukovič se 49% hlasů Julii Tymošenkovou (45 %). V roce 2011 byla Julia Tymošenková odsouzená ukrajinským Nejvyšším soudem k sedmi letům vězení za podepsání nevýhodné smlouvy s Ruskem o dodávkách ruského plynu.

Euromajdan aneb Banderovská revoluce 2014

Tradiční nevraživost západních Ukrajinců žijících převážně na historických územích Polska, a Rusů žijících v historicky ruských oblastech na východě země, ale také na kdysi tatarském Krymu, se přenesla i do dalšího Západem podporovaného vnitřního ukrajinského konfliktu – Euromajdanu. Ukrajina je nejen bohatá země a ohromné odbytiště zboží, ale z vojensko-politického hlediska i velmi významným strategickým územím, sousedícím na jedné straně s EU, na druhé straně s Ruskem. Přes Ukrajinu vedou z Ruska hlavní plynovody zásobující Evropskou unii. Rusko má navíc na Krymu významnou vojenskou námořní základnu. Západ se tedy už dlouhodobě pokouší získat Ukrajinu pod svá křídla, mimo vliv Ruska.

Když se bývalý prozápadní lídr Juščenko s přispěním Tymošenkové zdiskreditoval před veřejností, zůstala Západem podporována jako hlavní trojský kůň už jen Tymošenková. Jejím propuštěním také Evropská unie podmiňovala podpis asociační dohody mezi EU a Ukrajinou, kterou se nakonec Janukovič rozhodl nepodepsat a která přivedla Ukrajinu až do současné krize. Sblížení s EU však předtím nic nehrozilo a Západ s Janukovičem problém neměl. Kromě vězněné vůdkyně opozice. I český prezident Zeman pomáhal Janukovičovi do "Evropy".

Ještě v srpnu 2013 upozorňovaly Hospodářské noviny: „Prezident je podle ukrajinských médií závislý na silné finanční a politické podpoře mocných ukrajinských oligarchů, kteří mají zájem na obchodních stycích s Evropskou unií, zejména na exportu oceli a chemické produkce. Pokud má volit mezi Moskvou a Bruselem, je prý Janukovyč připraven vábení Ruska odmítnout."

Janukovič ale nakonec prozápadní ukrajinské oligarchy neposlechl a smlouvu s EU nepodepsal. Scénář Oranžové revoluce na sebe nedal dlouho čekat. Prozápadní "opozice" vedená koalicí vůdců, v níž veřejnost nejvíce poznávala bývalého boxera Klička, se vrhla do protestů, které už jednou Janukoviče zbavily demokraticky získaného mandátu.

Šovinisté a xenofobové glorifikovaní Západem

Novinkou bylo otevřené zapojení do protestů silně agresivních ukrajinských šovinistů a jejich podivuhodná adorace západními médii i západními politiky. Přestože alternativní i ruská média přinášela denně záběry silně vyzbrojených banderovců (protiruských a protipolských ukrajinských šovinistů), útočících holemi, řetězy, kameny, molotovy a posléze i střelnými zbraněmi na ukrajinské bezpečnostní síly, které se chovaly až otrocky zdrženlivě, Západ (USA a EU) skrze všechna hlavní západní média informoval o "pokojných protestujících", kteří jsou "brutálně napadáni" policisty.

Když tito "pokojní protestující" násilně obsazovali vládní budovy a "zdobili" je banderovskými symboly a hákovými kříži, západní politici nadšeně tleskali a západní média nestačila líčit úspěchy "demokracie". Když už se zdálo, že by se Janukovič i přes očividné násilí protestujících přece jen s opozicí překvapivě dokázal domluvit, zahájily nápadně dobře organizované a vyzbrojené agresivní bojůvky poslédní fázy střetů – za pomoci nákladních vozidel prorážely kordony policistů, následně všemi dostupnými zbraněmi atakovaly pořádkové síly. Výsledkem byli mrtví na obou stranách a následný politický převrat, po nemž Janukovič zmizel.

Jak by se tvářily USA na podobný převrat na vlastním území? 

Naprostá nevyváženost zpráv a adorace pouličních, dobře organizovaných násilníků, ukazuje na to, kdo tyto násilníky potřeboval a kdo je nakonec také využil ke svým vlastním politickým zájmům. Na případné námitky si položme jednoduchou otázku: Jak by asi reagovala americká vláda, kdyby se americká ultra-pravice rozhodla násilně svrhnout černošského prezidenta Obamu? Nechala by policejní složky napadat dlažebními kostkami, molotovy, nechala by do nich najíždět nákladní auta, nechala by po nich střílet?

Když americká vláda mluví o demokracii a hovoří o ukrajinském převratu vedeném násilnickými šovinisty jako o legitimním vystřídání politické moci a za policejní zákroky vyhrožovala Janukovičovi přísnými sankcemi, ať si nejprve zamete před vlastním prahem. V USA stačí pokojně demonstrovat vsedě na chodníku a ihned jste terčem nekompromisního policejního zákroku. Jak by asi vypadal zákrok americké policie proti násilníkům vrhající molotovy, dlažební kostky a ohánějící se řetězy a střelnými zbraněmi? Cožpak si už nikdo nepamatuje na desítky jakkoliv bláznivých Davidiánů, upálených (včetně 21 dětí) při zákroku FBI ve Waco v roce 1993? Ani tehdejší oběti však neusilovaly o násilné převzetí moci. Spojeným státům ovšem sankcemi nikdo zatím vyhrožovat nemůže.

 

 



Západ svým informováním o Ukrajině dokázal svůj absolutní morální úpadek a pokrytectví 

Západní politici a jim podřízená západní média si při své vítězné eufórii možná ani neuvědomovali, že si pod sebou řežou větev, na které vratce stojí. Ve své očividně dlouhodobé neschopnosti spravovat lidskou společnost a ve své chronické nezodpovědnosti totiž vzkázali západní veřejnosti, že pokud nemá trpělivost se svými řádně zvolenými vůdci, stačí vzít do rukou zbraně a jít útočit na vládní budovy. Pokud by při takovém útoku byly proti veřejnosti povolány bezpečnostní síly, je možno tyto síly všemi způsoby atakovat. Pokusil-li by se napadený bezpečnostní útvar bránit, bude označen za násilný, prezident včetně vlády bude muset odstoupit a veřejnost si bude moct vládnout sama. Vivat anarchie!

Naivní národní obrozenci a jejich "národní revoluce"
 
Zaslepenost některých evropských naivků, včetně českých populistů z DSSS, označujících s vážnou tváří Západem podporovanou ukrajinskou Oranžovou revoluci II. za "plamen národní revoluce" a věštících z kříšťálové koule blížící se "konečné osvobození evropských národů", ukazuje na krátkozrakost takových lidí a na jejich velmi snadnou ovlivnitelnost médii. Stačí si vzpomenout na osud Slobodana Miloševiče a "národní revoluci" kosovských Albánců. Co tyto "národní obrozence" zřejmě vůbec netrápí, je pohled na obě strany mince. V Kosovu se po vítězství Albánců stali Srbové občany druhé kategorie. V Československu získali vládu Češi; Němci, Slováci, Maďaři, Poláci a Rusíni si však o stejných právech mohli jen nechat zdát. Podopra Ukrajinců je sice chvályhodná, ovšem na druhou stranu znamená útlak ukrajinských Rusů, Maďarů, Rumunů, Bulharů a dalších etnik. Národní osvoboditelé se lehce a rychle stávají národními utlačovateli.

Vzrůstající etnické napětí: Kam se ubere vývoj událostí?

Západ svou nekritickou podporou ukrajinských šovinistů spustil očekávanou lavinu problémů. Hned druhý den po odvolání prezidenta Janukoviče byl zrušen zákon z roku 2012, který menšinám žijícím na Ukrajině zaručuje v oblastech, ve kterých tvoří více než 10 % obyvatelstva, možnost používat svůj rodný jazyk v úředním styku. Ukrajinští Rusové, Maďaři, Rumuni a Bulhaři se proti tomuto kroku samozřejmě okamžitě vzbouřili. Rusové, kterých se na Ukrajině ke své národnosti hlásí přes osm milionů a z historických důvodů mají k ukrajinským banderovcům negativní vztah, se také začali proti nové ukrajinské vládě mobilizovat a distancovat se od ní. Mobilizovat začalo i Rusko.

 



Zdá se, že USA se v dlouhodobém horizontu nepokoušejí patrně o nic jiného, než o "kosovský" scénář. O odtržení západní části Ukrajiny od zbytku země, protože z vojensko-politických, historických i etnických důvodů nad východem a jihem současné Ukrajiny nikdy svůj vliv neuplatní. Legitimizování a oslavování ukrajinských šovinistů, stejně jako kdysi legitimizování a oslavování kosovsko-albánských šovinistů, jsou prvním krokem ke vzniku separatistických nálad mezi rozvášněným obyvatelstvem. Tyto nálady na roztržení země pak mohou skončit buď mírovou cestou nebo cestou, jakou se odtrhlo prozápadní Kosovo od proruského Srbska – občanskou válkou.

Závěrem: Kdo nese odpovědnost za mrtvé a proč je terorismus někdy "cool" 

Ať tak či tak, za všechny dosavadní i budoucí ukrajinské oběti nese zodpovědnost Západ a západní média. Rádoby humanisté, demokraté a bojovníci proti xenofobii, jen z ekonomických zájmů a vlastní zbabělosti, zcela rezignovali na své povinnosti a dopustili hluboký rozvrat křehké ukrajinské společnosti svým hlasitým štvaním naivních, primitivních šovinistických násilníků. Ti umí být dobří sluhové. Ale vůči budoucnosti Ukrajiny i zlými pány.

Euromajdan ukázal celé světové veřejnosti, že politický a mediální mainstream Západu se nejen neštítí slepě podporovat teroristy z al-Kaidy v Sýrii proti demokraticky zvolenému Bašáru Assadovi, ale neštítí se ani slepě podporovat násilnické, šovinistické a xenofobní bojůvky u nás v Evropě, pokud plně bojují za zájmy USA a EU. Tedy, pomáhají-li svrhnout neposlušného vůdce, kterého Západ už definitivně odepsal.

 

zdroj: Náš Smer
Pavel Marko
Po možstve iných vyjadrení k dianiu na Ukrajine mám dojem po prečítaní tohto článku, že je to zatiaľ najkomplexnejšie  a objektivite sa najviac približúce zhrnutie a pravdivé pomenovanie podstaty a súvislostí. Ak budeme strkať hlavu do piesku pred šírením nebezpečnej epidémie v podobe účelovej demagógie, naše telo to nemusí prežiť a tá hlava nám tam už ostane. Ako je možné, že slovenskí štátni predstavitelia nemajú odvahu brániť životné záujmy svojho národa a slepo poklonkujú tým, ktorým na ňom vôbec nezáleží. Dovoľujú politikom USA a ďalších silných krajín Západu prenášať ťažisko presadzhovania svojich záujmov na naše územie, len aby hrozby nebezpečných dôsledkov ich konania čo najviac od seba oddialili. Žiaľ na túto stranu sa pridávajú aj naše média, čo len potvrdzuje, kto ich ovláda a ich verejnoprávnosť je naštrbená. Takáto anylýza by sa mala dostať ku každému občanovi.
Norman
Ako je možné, že slovenskí štátni predstavitelia nemajú odvahu brániť životné záujmy svojho národa a slepo poklonkujú tým, ktorým na ňom vôbec nezáleží. Dovoľujú politikom USA a ďalších silných krajín Západu prenášať ťažisko presadzhovania svojich záujmov na naše územie, len aby hrozby nebezpečných dôsledkov ich konania čo najviac od seba oddialili Je to dôkaz toho, že kým naše krajiny boli po zrútení sa starého systému celkom bez reálneho politického svetonázoru, tzv. americké sily, ktoré ovládajú aj západnú Európu, sem prišli vyzbrojené neporovnatelnými prostriedkami a skúsenosťami. Preto je to tak, že nie že väčšina masmédii, ale VŠETKY sú pod ich palcom, nie že väčšina organizovaných politických síl a strán, ale prakticky VŠETKY sú pod ich palcom, nie že väčšina korporácií a bánk, ale doslova  VŠETKY sú pod ich palcom. Ľudia si už myslia svoje, celkom odlišné, ako počúvame od politikov a z médií, ale nenájde sa ani jeden hlas osobnosti, čo by vyjadril pravdu čo len trocha podobne, ako napríklad tento článok. Ani jedna osobnosť - čo svedčí o TOTALITE. Ale možno predpokladať, že kým štáty ako Slovensko, Polsko, Česko či Maďarsko si musia svoju vlastnú identitu len budovať skoro od nuly, v Rakúsku či Nemecku alebo Francúzsku a iných krajinách driemu samostané sily, ktoré majú viac zdrojov ale hlavne skúseností. Tieto krajiny tiež potrebujú oslobodenie spod diktátu USA.
s1
Slovensko je okupovaná kolónia - to sa vie. Naša úloha je ho oslobodiť. Vzor ako na to http://rusnod.ru/ PS: Dokonca aj víziu budúcnosti už máme vypracovanú :)
Le Bleu
Horšie ale je, že okupované je aj to Nemecko, a to vôbec nie len obrazne. To je ten "malý háčik", ktorý by sa musel nejako vyriešiť, aby vízie nejakého veľkého reálnopolitického nemeckého spojenectva s Ruskom neostali iba zbožným želaním. 
Norman
Rusi zatial v posledných rokoch urobili ovela viac chýb, ako podarených krokov. Súčasné pocesy prebiehajú dobre, ale to je len začiatok. Drží ich nie ich poznanie, ale ich rezervy. Ich cesta, aj keby bola po čase lepšia, nebude návod pre nás. My máme celkom iné pomery, celkom iné problémy ale aj celkom iné možnosti, talenty - ktoré by bol hriech  nevyužiť.  Ísť ruskou cestou, opakovať tupé ruské chyby - na to my nemáme zdroje, tak hriešne míňať podstatu. Ono totiž ani zďaleka nie sú len 2 cesty, svet nie je čiernobiely.
s1
Nemecko je okupovaný okupant, viď dokradnutie (doprivatizácia) Telekomunikácií. A 4. nemecká ríša bude najbližší cieľ, keď sa zbavíme Američanov (http://nadhlad.com/content/bezstrukturne-riadenie-v-slovenskej-praxi). My máme celkom iné pomery, celkom iné problémy ale aj celkom iné možnosti, talenty - iste, že to nemôžeme spraviť cez kopyrák. Rusnod.ru je príklad organizácie národného odboja. Pomaly aj nám bude treba zakladať čosi podobné.
Norman
sú tie isté predsudky, aké majú Ukrajinci voči Rusku. Treba rešpektovať reálne geopolitické bloky. Ukrajina je na jednom bloku s Ruskom, a na druhej strane, tento oblúk od Pyrinejí po koniec Karpát je európsky blok. Tieto štruktúry nezmeníš - každý, kto to skúsil, si rozbil  hubu. Je to ako beh hlavou proti múru. Nepochybujem o ruskej sile a schopnostiach, ale každý, či už ich priateľ či nepriateľ, chápe, že im chýba politická skúsenosť a že oni sa musia ešte veľa učiť. Neviem, prečo na nich tak lipneš, ale tu ľudia nechcú napodobovať Rusov, pochop to.
s1
už sa podobám (zistil som, že používame podobný jazyk a jazyk je kód myslenia). Tak isto nemám, čo to, aha, predsudky voči Nemcom. Ja "len" nie som vyrovnany aj s ich kolonizáciou. My samy nedokážeme prepájať telefónne hovory? My samy nedokážeme vykopať jamu na optický kábel? My samy nedokážeme zavádzať najnovšie ústredne z Izraela? Dokážeme! Tak prečo zisky odchádzajú na nemecké dôchodky? Žiadny pred-SÚDok, ale výsledok pozorovania a ekonomika. Ekonomika vždy zrovná slová a odhalí, či ide o propagandu, ty nordika foundejšn :)
Norman
ale to myslenie je tam zakódované takým spôsobom, že aj jazyky so spoločným pôvodom, ho majú ľahko iné. Ide totiž o veci, ktoré sú ťažko definovatelné, o fonetickú skladbu, o frázy ... Mimochodom, už sa dávnejšie zistilo, že aj s Nemcami a inými národmi máme príbuzné jazyky. A dokonca, že aj spolužitím v regione máme veľa jazykovo spoločné:) Ináč, brel by som tú prvoplánovú príbuznost, ak by zo Slovanov bolo len Rusi, Malorusi, Bielorusi a Slováci. Ale nie sú. Jestvujú aj Poliaci, Češi, Chorváti, Srbi, Bulhari - čiže národy, ktoré sú naozaj rozdielne. Tak ktorí Slovania? Rusi nie sú najslovanskejší :-) To, čo nás všeobecnejšie viac spája, je nordický charakter. Je to univerzálnejšie, je to bez bratrovražedných hlúpostí. Je to chladné racio, pokiaľ možno. Nik ho nemá na sto percent, ale vždy sme si ho cenili. Rusi, Nemci, Američania, Rimania a tí iní lotri, Iránci aj Árijci. Načo to komplikuješ? :)
s1
Nenapísal si nič s čím by sa dalo nesúhlasiť :)
Le Bleu
Veď nabudúce. ;)
Lubov
Chladná hlava,horúce srdce je ideál.Tento typ psychiky stvoril renesanciu....vášnivých a súčasne chladných borgiovcov,mediciovcov a ich milánske dómy,sixtínske kaplnky a všetku tú parádu. Toto je pravda,trvalo to neskutočne krátko,90 rokov vypätia tvorivých síl človeka.Šlapeme na tom doteraz.Bieláci potrebujú novú renesanciu,je tak ?
Norman
Nielen kvôli budúcnosti, ale oni nedokážu dýchať bez týchto dimenzií. Ak ich nemajú, sú nešťastní - to je prípad ich dnešného sveta. Preto väčšina z vás potrebuje okolo seba priestor, vznešenosť, dôstojnosť, ale spoločenská lož sa tvári, akoby bola normálna malosť a špina. Tento rozpor zdravých ľudí zneisťuje a privádza do zúfalstva. A pritom by stačilo odstrániť aspoň tú spoločenskú lož, aby sa milióny mohli nadýchnuť.  

nové