Trvalo udržatelné prostredie a konzum mäsa

Globální poptávka po mase neustále roste. Od roku 1971 do 2010 se celosvětová produkce masa ztrojnásobila na konečných 300 miliónů tun ročně. Pokud bude nárůst pokračovat, můžeme v roce 2050 očekávat roční produkci kolem 600 miliónů tun. Pro tento odhad hovoří mnoho faktorů: rostoucí úroveň v rozvojových zemích, v Číně, Indii, Brazílii, tlaky trhu, výstřelky ve stravování a další sociální faktory. Na jedné straně sebou rostoucí konzumace masa přináší mnoho dopadů na zdraví, jako je zvyšování hladiny cholesterolu nebo vystavování exogenním hormonům a antibiotikům, na druhé straně má rostoucí poptávka po mase a živočišných produktech škodlivé dopady na životní prostředí.

Průmyslová produkce masa bývá jednou z hlavních příčin mnoha ekologických problémů. Chov dobytka patří mezi největšího spotřebitele zemědělských produktů. Pastviny už zabírají kolem 26% povrchu pevniny a produkce krmiva využívá kolem třetiny obdělávatelné půdy. Klíčovým faktorem neustálého ubývání lesů je zakládání stále nových pastvin. Mizení a degradace lesů tak odebírají naší planetě možnost absorbovat všechen vyprodukovaný kysličník uhličitý.

Soustřeďování zvířat ve velkých množstvích bývá rovněž příčinou vzniku velkých množství skleníkových plynů, jako jsou kysličník uhličitý, metan nebo kysličníky dusíku, a tak dochází ke zvyšování globální teploty ovzduší. Také strojní zařízení na farmách a zavlažovací zařízení na polích jsou významnými zdroji spalin. Hnojiva aplikovaná do půdy uvolňují hodně kysličníku dusičitého, který se projevuje až 300 násobným ohřívacím efektem ve srovnání s kysličníkem uhličitým. Rozkládáním hnoje se každoročně uvolňují do ovzduší milióny tun metanu a kysličníku dusičitého. Podle odhadů OSN zvířata na farmách z celého světa produkují kolem 18% všech skleníkových plynů, což je víc než auta, autobusy a letadla dohromady (těm je přičítáno 13%).

Podle posledních zjištění pracovní skupiny pro životní prostředí při OSN má nejhorší dopad na životní prostředí konzumace jehňat, hovězího dobytka a sýrů, neboť jejich produkce je nejnáročnější na zdroje – především chemická hnojiva, krmiva, paliva, pesticidy a vodu. Ovce produkují snad nejvíce skleníkových plynů. Naproti tomu chov kuřat je mnohem méně náročný na krmivo a nevytváří se při něm téměř žádný metan.

Abychom si názorně vysvětlili dopady produkce masa na naše životní prostředí, stačí konstatovat, že pokud by všichni Američané vynechali maso pouhý jeden den v týdnu, bylo by to srovnatelné s úsporou 91 miliard najetých mil v dopravních prostředcích. Protože k vyprodukování 1 kg masa bývá zapotřebí až 19 krychlových metrů vody, pak snížení spotřeby hovězího masa o kilogram je ekvivalentní takovému množství vody, které jeden Američan spotřebuje doma asi za 50 dní. Proto lze tvrdit, že nejefektivnějším a nejúčelnějším způsobem, jak omezit produkci skleníkových plynů a dopady chovu dobytka na životní prostředí, je prostě konzumovat méně masa a sýrů.

Dalšími dostupným způsobem, jak bychom mohli omezit emise, je konzumace potravin pěstovaných organicky v našem blízkém okolí. Jejich produkce totiž nevyžaduje tolik pesticidů a blízkost zdroje snižuje uhlíkovou stopu, kterou zanechává transport. Emise je možné redukovat také menším množstvím odpadů. Velký podíl v odpadech totiž mívají zbytky potravin. V zásobování potravinami totiž existuje celkem nesmyslný řetězec: do produkce a transportu se vkládají cenné zdroje, aby se pak nezkonzumované potraviny změnily na odpad, který dál zatěžuje naše životní prostředí.

Než se změní naše myšlení ohledně našich každodenních zvyklosti, vyžádá si to ještě dlouhý čas. Ovšem i malé individuální změny mohou přinášet globální účinky na trvalou udržitelnost našeho prostředí.

 

zdroj: natural news, AC24

 
Autor: 
Gigi Chow N.D.
téma: