A ešte raz o mrtvole (vlastne dvoch)

tema: 

S jeho osobou se pojí i mnohé kontroverze: už za komunismu se jednalo o relativně prominentního disidenta,který sice byl fízlován a perzekuován, ale na druhou stranu mu režim de facto umožnil disidentskou činnost provozovat dále, nepřipravil jej o majetek a další zdroje, což mělimožnost udělat a což by mu pravděpodobně uškodilo víc, než když ho nechali v relativní existenční jistotě a tím mu "umožnili" dělat to, co dělal, zlí jazykové dokonce tvrdí, že jeho majetek mu záviděli i mnozí bývalí komunističtí prominenti té doby.

Já myslím, že komunisté a StB v podstatě věděli v 80 letech už na beton (věděli to podle mě po smrti Brežněva), že režim projde řízenou dekonstrukcí a Havel se jim hodil - lepší si pěstovat mírumilovnou havlovskou opozici, než si vychovat někoho, kdo vás v budoucnu může pověsit na kandelábr. Havlova politika apeasementu s komunisty jim nahrávala a tak mohli si pěstovat opozici, která jim do budoucna umožní mírumilovnou transformaci komunismu ve fašismus.

Co totiž musíme chápat,je důvod, proč vlastně komunismus padl. Komunismus byl ranným feudalismem industriální společnosti. V komunistických státech panovaly prakticky perfektní feudální vztahy a všechny vlastnická práva místo krále z vykonávala komunistická oligarchie. Zatímco krále v jeho pozici potvrzovala Boží vůle, komunisty v jejich pozici potvrzovala marxistická ideologie. Z pohledu individuálního komunisty však nebyl tento režim příliš uspokojující, protože jakmile komunista po uchvácení moci vybředl z dělnického slumu, bydlel ve vile a jehoděti studovaly vysokou školu, najednou mu komunistická ideologie začala být věru velmi těsná - komunista chtěl vlastnit a chtěl svoji moc transferovat na své potomky a to v komunismu nebylo dost dobře a jednoduše možné - marxistická ideologie, která ho u moci držela, tohle zapovídala.

To, co komunismus pohřbilo, nebyl Reganův program SDI ani závody ve zbrojení, byla to právě komunistická chamtivost a touha po nedostupném západním pozlátku, prostě ještě radši než Lenina měli komunisté rádi západní tvrdou měnu. Tato chamtivost bylo to, co dostalo komunismus na lopatky, komunisté sice vlastnili zemi ale na individuální úrovni z toho moc neměli. Proto muselo dojít k transformaci komunismu ve fašismus. Komunisté si privatizovali zisk, socializovali ztráty ale teprve poté, co měli generální povolení od vedení ze SSSR, které to začalo dělat stejně. Už v roce 1968 si vyzkoušeli, že dělat tona vlastní pěst se nevyplácí. V roce 1989 si při vidině rozpadajícího se sovětského impéria čeští komunisté řekli, že nebudou stát stranou a transformovali v poklidu svoji moc politickou v moc ekonomickou. Havel se jim hodil do krámu – byl to takový katalyzátor, který zajistil, že k předání moci došlo mírovou cestou, v klidu, sametově,bez zbytečných lidských obětí jak na straně komunistické elity tak na straně obyčejných lidí.

Mohl Havel zabránit tomu, co se stalo potom? Podle mého názoru nemohl. Jak říká Thomas Jefferson, strom svobody musí být čas od času skrápěn krví patriotů a tyranů. U nás se nic takového nestalo, proto ve společnosti ani nevznikla žádná sebereflexe ani úcta k pravidlům, svoboda není zadarmo. Na druhé straně si představme nejpravděpodobnější scénář, coby se stalo, kdyby tu nebyl havlovský disent.

S velkou pravděpodobností by k předání moci komunisty vůbec nedošlo, lidi neměli rozhodně žádnou motivaci bojovat,koneckonců se mnozí za reálného komunismu neměli tak špatně a komunisté nebyli hloupí – při pacifikaci opozice postupovali machiavelisticky. Notabene – Havel byl pouze katalyzátorem a ikonou dekonstrukce komunistického režimu v ČSSR – hlavním architektem rozkradení státu a transformace komunistické moci do moci ekonomické byl Václav Klaus a jeho melody boys z think tanku z prognostického ústavu ČSAV (Klaus, Kočárník, Dyba, Dlouhý ) – odtud pocházejí největší zlodějiny, nešpinavé peníze, ekonomové musejí předstihnout právníky apod. Pokud je někdo plnou měrou odpovědný za tento tristní stav, pak je to především soudruh agent KGB Klaus!

Počiny Klause byly pro Českou republiku a její kulturu a morálku vpravdě devastující. česko jako vzor demokracieaprosperity po WWI se proměnil v druhořadý prasečák plný korupce a klientelismu, kde si určitá vybraná skupina lidí dělá, co chce – ovšem musíme si u Klause položit stejnou otázku jako u Havla – Klaus s největší pravděpodobností rovněž nemohl výrazněji ovlivnit, buď by to udělal on, nebo by si komunisté našli někoho jiného. Převrat znamenal pro naši zemi explozi vykrádání bank pomocí toxických aktiv (tzv. bankovní Klausův socialismus neboli Klausův Klondike), kdy si bývalé komunistické elity dokázaly půjčit 700 miliard z bank, pak toxická aktiva převést do ČKA odkud si ti stejní grázlové své dlužní závazky za zlomek ceny koupili. Prof Keller se dopouští fatálního omylu, když tvrdí že v ČR není diskrétní elita. V ČR existuje diskrétní elita veksláků, tunelářů, bývalých komunistických kádrů, estébáků, kteří transformovali komunistickou diktaturu do pro ně přijatelnějšího fašismu. Podíváme-li se jen na to, co víme a vidíme ve zdravotnictví – finanční skupinu Penta vlastní estébáci (mj. zde měl i uplatnění gen. Alojz Lorenc) agflvlastní skupina bývalých veksláků napojených a komunistický režim, potravinářský gigant vlastní Andrej Babiš, bývalý konfident StB, kam se do byznysu podíváte, tam na vás koukají bývalí komunisté a estébáci. Moderní postkomunistický fašismus je ekonomicky postaven na starém Mussoliniho korporativismu – čili stát vybírá obrovské množství daní (v ČR 52% HDP), které úřední mašinérií alokuje do gigantických státních zakázek, které právě dostávají firmy (korporace) vlastněné diskrétní elitou. Stát také těmto firemním řetězcům umetá cestičku k prosperitě, nastavuje regulace tak, aby se mezi ně někdo nevetřel, prostor k slušnému svobodnému soukromému podnikání je redukován na minimum. Korporace jsou tvořeny řetězcem vlastnictví – vlastní klíčová odvětví v zemi, média, takže de facto určují také to,kdo bude zvolen, protože část peněz z firemních zisků je rekuperováno do pokladen spřízněných stran a zde jsou použity k ovlivňování veřejnosti prostřednictvím úplatných médií. V ČR přechod od komunismu k fašismu znamenal obrovskou vlnu rozčarování a frustrace obyvatelstva, které de facto diskrítní elitu v jejím kořistném chování napodobuje a tak se celý systém vlastně legitimizuje. Toto kořistné chování na vlastní kůži 20 let poznávají zdravotníci, které vlastně diskrétní elita dala lůze v plen. Zdravotníci (a nejen oni) tedy zažívají okrádání hned 2x – jednak elitou prostřednictvím daní, za které nic nedostanou a jednak regulací ceny jejich práce ve prospěch obyvatelstva, které elita vlastně uplácí – obyvatelstvo se tak stává loajální a závislé na elitě (raději nechce změny, protože se bojí o své malinké výhody).

Havel si však své absurdní drama taky užil na vlastní kůži. nebylo to kvůli jeho druho ženě, která se s tou první, co se důstojnosti týče,nemůže srovnávat, ani díky jeho těžké nemoci a ne zcela ideálním vztahům zejména jeho paní k ošetřujícím lékařům. Podle mého názoru ztratil kredit proto, že jej postihl Benešovský komplex. Beneš tolik nenáviděl Němce po WWII, že svými dekrety připravil poválečné Československo o zbytky jeho intelektuálních a kulturních elit, zrušil přirozené vztahy a vydláždil tak cestu ke komunismu. Za Havla tuhle práci udělali jiní, nicméně jeho fobie vůči Rusku se promítala v zahraničněpolitických postojích – především se Havel výrazně shodil a popřel veškeré své „Ghándíovské“ zásady při divoké podpoře americké války proti bývalé Jugoslávii, jejímž následkem je vznik mafiánského státu distributorů drog a obchodníků s lidskými orgány, který je potenciální časovanou bombou radikálního islamismu v Evropě, rovněž nezapomenutelná byla agresivita, s jakou se Havel „obul“ do odpůrců amerického radaru – jeho nenávist vůči Rusku a snaha za každou cenu nadbíhat USA Havla diskreditovala velmi výrazně.

aladar123

 

chcelo by to len, pre spravodlivosť voči minulým generáciám čestných ľudí, veriacim v pekné ideály, dodať, že pojmy ako komunizmus (naši dedovia) či demokracia (naši otcovia) sú tiež výrazne vytunelované a dostali úplne nový význam.

Komunizmus pôvodne bol názvom, pod ktorým väčšina poznala naivné učenie o spravodlivosti, ktoré bolo svojho času nádejou ľudí v lepšiu budúcnosť ako alternatíva k neľudskému kapitalizmu. To, čo sme v ČSSR mali 40 rokov, však v reále bolo niečím celkom iným, než mal komunizmus podľa sľubov novej verchušky byť, a teraz sa týmto slovom vo všeobecnosti označuje režim oligarchie papalášov, ktorí ten pôvodný princíp vytunelovali. Presne to isté sa stalo so slovom demokracia. Kedysi to znamenalo doslova vládu ľudí, kým dnes je to pomaly nadávka, pod ktorou sa myslí fašistické svetové panstvo majiteľov korporácií, prírodných zdrojov, finančných mechanizmov, politických systémov, médií, atď.

Skrátka, všetky pekné slová, podobne ako ksichty vždy nových, čerstvých politikov, sa časom opotrebujú, a majitelia zemegule musia na každú novú generáciu jednoduchých más vymyslieť zas novú kulehu. Ide rok 2012, tešme sa na nové predstavenie.

Buheh

nové