EU, uctívající jako vzácnou hodnotu demokracii, se již zcela zkompromitovala. Mimo jakoukoliv pochybnost prokázala, že jejím modem operandi  je spíše násilné svržení legálně zvolených vlád. Samozřejmě v případech, když „eurorevolucionářem“ je ten správný eurokumpán.

Jako první otřesný příklad by měl posloužit její příspěvek k násilnému a nezákonnému rozbití Jugoslávie. EU(ES) která mj. formou Brionské deklarace fakticky poskytla separatistům ve Slovinsku a v Chorvatsku čas na získání vojenské výhody, čímž  povzbudila  další separatisty (v Bosně a Makedonii), nese vysokou odpovědnost za celou balkánskou tragedii.

V Egyptě byla armádou svržená zákonná vláda i prezident a EU reagovala jen škádlivým Ty! Ty! Ty! Politická strana, která vyhrála egyptské volby byla zakázána, její aktivisté pozavíráni, perzekuováni, zastrašováni... a EU  nic!  Egyptští Jidášové, kteří prohráli v legálních volbách, si přece uspořádají volby nové...

Postoj EU k událostem na Ukrajině je hodný stejného opovržení. Tolerance EU ke (kýmsi placeným) a násilnickým demonstrantům, nezákonně okupujícím kyjevské náměstí a později i veřejné budovy a zraňujícím či dokonce vraždícím policisty či členy pořádkových jednotek, připadá na první pohled nepochopitelná.  Fakt, že EU obviňuje  z násilností legálně zvolené ukrajinské politiky, kteří hájí zákon, připadá neuvěřitelný.  Fakt, že legálně zvolené a vítězné poltické straně, reprezentující většinu voličů, jsou vypalovány sekretariáty a její členové zastrašováni a její poslanec zbit v parlamentu, není pro EU relevantní; bandité přece slíbili vyhlásit „svobodné“ volby!

Toto vše jsou další nepopiratelné důkazy o naprosté bezcharakternosti EU, která ani neusilovala o vyhlášení referenda na téma asociace Ukrajiny s EU,  poněvadž by pro ni skončilo fiaskem. Jen tak mimochodem, pokud by na Ukrajině převzala  moc armáda a dosadila k vládě předešle a legálně zvolené politiky, EU by se jistě usankcionovala; na rozdíl od Egypta, kde byla zákonná vláda  generály naopak svržena.

Bude-li osudem prezidenta Janukoviče, legálně zvolené vlády a poslanců vládnoucí strany, (pouze) politická smrt, pak hlavní příčina jejich pádu plyne ze skutečnosti, že nerespektovali vlastní zákony a nepostavili se výtržníkům, kteří tyto zákony překračovali, ani jejich skutečným konspirátorům.

Jediný evropský politik, který pochopil  princip „barevných revolucí“ je turecký premiér Erdogan. Když pár studentů a dalších užitečných idiotů protestovalo údajně proti vykácení několika stromů v Istanbulu, byl tolerantní. Když krátce poté žádali na masových demonstracích pád vlády, Erdogan je rozehnal a za spiknutí postavil před soud jejich skutečné vůdce včetně generálů a akademiků... EU v tu dobu ronila své jidášské slzy i výhrůžky proudem.  Turecký premiér má teď však relativní klid, jen se ho nějací demokraté pokusili alespoň otrávit...

Dosavadní jidášský postoj EU k demokracii  - včetně opuštění slibovaného institutu referenda - však volá po výchovné reakci a nejbližší příležitostí mohou být eurovolby.  Jidášský postoj českých politických stran a jejich eurokandidátů k pošlapání demokracie na Ukrajině, by se měl stát důvodem k demokratickému výprasku ve volebních místnostech.

František Stočes