Proti odboju

 Je kniha, úvaha a tento text, čo bolo skryté už sa môže:


 Pokud nějaká země připravuje válku nebo napadení jiné země, připravují se její armádní a bezpečnostní složky také na následné represe proti případným odbojovým silám, které pravděpodobně mohou na okupovaném území vzniknout. Dlouhodobé zkušenosti ukazují, že vždy se najde mezi podrobeným obyvatelstvem určitý počet osob, které pozvednou zbraň a začnou proti okupantům bojovat. Aby agresor předešel v budoucnu problémům, snaží se tento vývoj co nejvíce potlačit a hned po obsazení území vytipuje a pozatýká (v horším případě popraví) velký okruh lidí, kteří by se mohli v budoucnu do partyzánských akcí zapojit.
Vždy se postupuje podle předem připraveného plánu a zadržené osoby nejsou vybírány náhodně. Okupační síly dobře využijí dostupné informace a tak v jejich síti uvázne většina lidí s nejlepšími znalostmi a dovednostmi pro vedení skrytého boje.
Možná i vy chcete svoji zemi v případě nutnosti bránit silou. Mělo by vás proto předem zajímat, zda náhodou nespadáte do skupiny lidí, kteří budou v případě okupace, pozatýkáni, vězněni a možná i zlikvidováni. V tomto článku jsou proto popsány alespoň základní taktické postupy při vyhledávání a boji proti potenciálním partyzánům.
Těsně po zabrání cizího území jsou odzbrojeny tamní vojenské jednotky a zajištěny veškeré zbraně spolu s municí. Dále jsou odebrány veškeré zbraně policejním silám, bezpečnostním službám a také případným jednotkám domobrany. Jakmile se okupantům podaří dostat situaci pevně pod kontrolu, mají čas sáhnout k dalším opatřením.
Jsou zabaveny veškeré zbraně z prodejen zbraní a střeliva. Také všichni držitelé legálních zbraní jsou vyzváni k jejich neprodlenému odevzdání. Častěji jsou jim však zbraně násilně odebírány při nenadálé razii zejména v noci nebo časných raních hodinách. Během jedné noci jsou odebrány veškeré zbraně všem myslivcům, sportovním střelcům, sběratelům, nadšencům, atd… Hromadná akce zamezí šíření zpráv o odebírání zbraní a následným potížím s jejich neodevzdáním nebo ukrýváním. Při odebírání se postupuje velmi nekompromisně a za stejných podmínek, jako při zásahu proti ozbrojenému pachateli. V případě jakéhokoliv náznaku odporu je majitel zbraně většinou zlikvidován.
Souběžně s těmito opatřeními jsou také zajištěny a zapečetěny veškeré továrny na zbraně, puškařské dílny, sklady průmyslových trhavin (lomy, doly) a sklady zábavné pyrotechniky.
Po provedení veškerých těchto opatření je značně snížena možnost případného ozbrojeného odporu obyvatelstva. Dle zkušeností by trvalo delší čas, než by se zorganizovaly mezi obyvatelstvem odbojové skupiny schopné vážnějšího odporu. Další čas by těmto skupinám trvalo ozbrojování, což zahrnuje zejména výrobu improvizovaných zbraní a trhavin, shromáždění nelegálně držených zbraní od obyvatelstva, nákup zbraní a munice v zahraničí a také případné krádeže přímo okupační armádě.
Proto se v dalších fázích zaměřují okupanti hlavně na pátrání po lidských zdrojích, což zahrnuje zejména občany, u kterých se předpokládají dostatečné znalosti, schopnosti a povahové dispozice k organizování odboje nebo přímému vedení záškodnického boje.
Vyšetřovatelé "krmí" své počítače obrovským množstvím údajů pocházejících ještě ze špionážní činnosti prováděné před okupací. Zejména se však jedná o údaje získané v obsazených institucích, přímo v okupované zemi :
 
1. Policejní a městské kartotéky - velmi cenný zdroj informací. Místní policisté si rádi vedou podrobné údaje o problémových občanech svého regionu. Okupanty pak zajímají zejména osoby hlásící se k některému radikálnímu hnutí, aktivní se účastnící různých demonstrací, vystupující na veřejnosti se svými názory, atd... Nemalá pozornost je věnována i osobám s agresivním chováním nebo těm u nichž je známá jejich náklonnost k nelegálním zbraním, výbušninám, zakázaným zbraním, atd… Policie také disponuje velkým množstvím videozáznamů různých akcí, mítinků, demonstrací , srazů, koncertů, sportovních utkání a podobných událostí, jejichž rozbor pak často bývá používán při identifikaci podezřelých osob. Policie samozřejmě také vlastní fotografie všech občanů nad patnáct let, které získává při vydávání a změnách občanských průkazů, pasů a jiných dokladů. Tyto jsou pak opět využívány při identifikacích nebo při pátráních po podezřelých osobách.
 
2. Osoby spojené s armádou - Této skupině je věnován velký důraz. Zaznamenávají a vyhodnocují se veškeré informace o osobách z armády propuštěných, penzionovaných i o těch kteří se do armády hlásili, ale nebyli přijati. Stejně se postupuje i u absolventů vojenských škol, a to i tehdy, pokud pak službu do armády nenastoupili. V případě, že po okupaci byla místní armáda demobilizována a rozpuštěna, spadají do této skupiny automaticky i všichni propuštění vojáci. Zvláštní pozornost je pak věnována bývalým příslušníkům elitních jednotek, výsadkových nebo průzkumných vojsk a také účastníkům zahraničních vojenských misí. Samozřejmostí je i ostrý dozor nad bývalými příslušníky cizích vojsk a žoldnéřských jednotek (cizinecká legie, atd…).
 
3. Záznamy o držitelích zbraní - Většinou je vede opět policie nebo jiné místní úřady. Známou skutečností je fakt, že každý legální majitel zbraně k ní má většinou kladný vztah. Má také dostatek odborných znalostí k jejímu účinnému použití. Znalosti mu samozřejmě zůstanou i v případě, pokud mu je jeho vlastní legálně držená zbraň odebrána. Tyto pak může v budoucnu dobře uplatnit, v případě svého zapojení do vznikajícího odboje. Navíc mohou mít tito lidé doma určitou zásobu neevidovaného střeliva, které se jim podařilo před razií ukrýt a zabránit tak jeho zabavení. Zvláštní skupinu tvoří myslivci, kteří kromě dovednosti v použití zbraně mají i velmi dobrou znalost místního zalesněného terénu.
 
4. Seznamy členů různých klubů - Při vyšetřování jsou také do počítačů zaznamenávány veškeré dostupné údaje o členech různých klubů a zájmových sdružení, souvisejících s armádou a bojovou činností všeobecně. Zejména kluby vojenské historie, sdružení sběratelů vojenské techniky a výstroje, střelecké spolky, ale také parašutisté, turisté, horolezci, vodáci a vyznavači tzv. adrenalinových sportů. Velká pozornost je věnována i různým školám bojových umění. To samé platí i pro boxery a judisty. Pozornosti neuniknou ani mírumilovná sdružení skautů a junáků.
 
5. Seznamy zákazníků - Dříve nebo později jsou také zadrženi majitelé a prodejci z obchodů, zabývajících se prodejem zbraní, střeliva, armádních přebytků a vojenské výstroje (armyshopy). V průběhu několikadenních, dlouhých a značně nepříjemných výslechů se od nich okupační vyšetřovatelé dovědí cenné informace o některých jejich zákaznících. Je až překvapující, jak podrobné informace může prodavač poskytnout zejména o pravidelných zákaznících. V průběhu občasných hovorů při prodeji se často od zákazníka vyslechnou nebo si domyslí mnoho o jeho zájmech, rodinném zázemí, finanční situaci, oblíbených zbraních a výstroji, přátelích, oblíbených místech, politických názorech, povaze a celkovém smýšlení. Někteří zákazníci považují prodavače skoro za osobní přátele a tak se jim často pochlubí třeba i z nelegální zbraní, kterou sehnali na burze nebo vyměnili s kamarádem. Můžete si být jisti, že při případném vyšetřování jde pak veškeré kamarádství stranou. V průběhu výslechu se vyšetřovatelé nakonec dovědí 100% informací, které jim je schopen vyslýchaný poskytnout. To je ověřená praxe, i když výjimky mohou ojediněle existovat. Jen málokdo je totiž ochoten riskovat bezpečnost svoji nebo své rodiny kvůli poměrně cizímu člověku.
 
6. Zájmové časopisy - Také v naší republice vychází několik časopisů s tématikou vojenství, zbraní, střelectví a příbuzných oborů. Praxe ukazuje, že lidé s hlubšími zájmy o tuto problematiku většinou alespoň některý z nich pravidelně odebírají. Jejich přesné adresy jsou tak vedeny v redakčních počítačích zmiňovaných periodik. Často se tito lidé i zúčastňují různých anket nebo průzkumů pořádaných časopisem pod záminkou např. soutěže. Čtenáři píší do redakcí také mnoho dopisů s náměty, dotazy a připomínkami k vydávaným tématům, inzerci, atd... Zejména v zahraničí je s takto získanými poznatky dále pracováno. Veškeré tyto informace určený člověk z redakčního týmu pečlivě třídí střádá a ukládá do počítače. Postupem času z toho vzniká značně rozsáhlá databáze adres čtenářů s uvedením jejich zájmů, věku, finančního zajištění a jiných podrobností. Tato databáze čtenářů slouží zejména ke dvěma účelům. Zaprvé se podle ní hodnotí úspěšnost časopisu, vybírají se nová témata o která je zájem a vůbec se přizpůsobuje časopis potřebám čtenářů. To má za cíl prodej co nejvíce výtisků časopisu. Druhý účel má databáze pro potřeby inzerce. Časopisy získávají značné finanční prostředky za pronájem prostoru na svých stránkách, kde potom různé firmy nabízejí své zboží a služby. Aby je mohla redakce přesvědčit o tom, že se jim inzerce v jejich časopise vyplatí poskytuje firmám informace ze své databáze. Potenciální inzerenti pak mohou sami kvalifikovaně posoudit, kolik lidí a s jakými zájmy může jejich reklama upoutat. Pro okupační vyšetřovatele je pak samozřejmě taková redakční databáze hotový poklad a informace z ní jsou ihned použity při vyhledávání potenciálně nebezpečných osob. Proto je také jedním z prvních úkolu při okupaci okamžité zabavení počítačů a kartoték v uvedených institucích. I v případě, pokud by nějaký hrdina v redakci dokázal databázi s kartotékou zničit, není ještě pro vyšetřovatele vše ztraceno. Z počítačů a kartoték centrálních poštovního úřadu si vytáhnou záznamy o veškeré evidované poště, která do redakcí časopisů přicházela a odcházela. Zjistí tak veškeré adresy odesílatelů a adresátů z veškerých doporučených dopisů, balíčků, cenných psaní a složenek za minulých pět let. Zjistí tak v podstatě všechny předplatitele a ještě i velké procento dalších čtenářů, kteří kdy do redakce psali.
 
7. Vydavatelství literatury s vojenskou tématikou - Na knižním trhu působí již několik vydavatelství zaměřených na knihy s vojenským žánrem. Kromě dodávky knih do maloobchodních prodejen zajišťují také přímou poštovní zásilkovou službu zákazníkům. Proto i u nich jsou k dispozici určité seznamy osob, zajímajících se o tuto oblast. I když nejsou tak velké jako databáze v časopisech, mají pro vyšetřovatele obdobné využití.
 
8. Internet - V naší republice využívá internet jen asi 8% obyvatel. Přesto je však obrovským zdrojem informací. Jsou v něm volně k dispozici i stránky, týkající se výroby a použití zbraní, výbušnin a také stránky o terorizmu a partyzánské činnosti. Není velkým tajemstvím, že většina těchto stánek je elektronicky monitorována pomocí speciálních, vysoce výkonných počítačů velkých vládních agentur, jako jsou např. CIA, FBI, DEA nebo izraelský MOSSAD. Možnost kontrolovat jakékoliv internetové stránky má dnes již každý, kdo si zakoupí k tomu potřebné vybavení. Potom však není problém zjistit elektronickou adresu počítače, který se na příslušnou internetovou stránku připojil a podle ní i skutečnou adresu jeho majitele počítače. Uvedené agentury (a jistě i mnoho dalších zájemců) tak zcela automaticky dostávají ze svých serverů zprávy o lidech, kteří se nápadně často zajímají o uvedená témata. Pokud máte vlastní počítač a také si občas prohlížíte stránky s podobným obsahem, buďte si jisti, že vaše jméno a adresa je vedena v různých kolonkách mnoha světových zpravodajských agentur. Odtud pak může být kdykoliv dále použita. Další záludností internetu je jeho otevřenost. Prakticky kdokoliv má možnost si zdarma udělat a vystavit své osobní stránky. Samozřejmě to činí i mnoho jedinců, skupin i klubů zabývajících se soukromě vojenským výcvikem a military aktivitami. Jimi poskytnuté údaje na stránce jsou tak přístupné doslova celému světu. Zejména vládní zpravodajské agentury si podobné stránky ihned stahují, vyhodnocují a ukládají pro případné budoucí využití. Tvůrci stránek si totiž vůbec neuvědomují, kolik informací o sobě vlastně poskytují. Nejen, že uvedou svoji adresu (nebo je tato jednoduše zjistitelná), ale poskytnou cenné informace také o svém výcviku, výstroji, vybavení a stupni profesionality. Často pak mají na stránkách vystaveny i fotografie ze svého výcviku, kde jsou pak snadno rozeznatelné jejich tváře, barva vlasů, výška a další osobní identifikační znaky. Pomocí fotografií a popisů akcí si pak případný vyšetřovatel snadno zjistí např. oblíbené lokality působení skupiny. Tyto informace bývají podrobně zpracovávány dlouho před případnou okupací a takto prozrazení lidé jsou pozatýkáni doslova v prvních hodinách agrese. Podle okupantů jsou to totiž lidé s největším stupněm nebezpečnosti. Je u nich totiž předpokládán poměrně tvrdý vojenský výcvik spolu s vysokou mírou inteligence, nutné k ovládnutí internetu. To pak vytváří celkový profil člověka kterého okupanti rozhodně nechtějí nechat na svobodě.
 
9. Inzerce - Veškerá periodika zabývající se vydáváním inzerátů uchovávají jejich obsah v počítačové podobě po několik let. Vyšetřovatelé prohledají tyto inzeráty pomocí zadaných klíčových slov. Mohou třeba zadat slova: výcvik, armádní, maskáče, puška, uniforma, boj, náboje, střelba, karate, kung-fu, atd… Slov může být klidně přez dvěstě. Počítačový program jim pak vyhledá všechny inzeráty ve kterých se některé klíčové slovo vyskytuje. Vyšetřovatel si pak vybrané inzeráty pročte a utřídí ty nejzajímavější. Získá se tak další obrovské množství adres, telefonů a jiných kontaktů na podezřelé osoby.
 
10. Tetovací salony - zvláště v dnešní době je rozšířenou módou mít na svém těle tetování s různými motivy. Také mladí muži si často nechávají "zdobit" tělo pomocí jehly a barvy. Vojenští nadšenci mají často na rameni obrázky padáků, mečů a jiných vojenských rekvizit. Vyznavači bojových umění pak preferují zejména motivy východních filozofií, případně cizokrajná zvířata. Většina z nich si myslí, že jim to dodá větší mužnosti, nebo přitažlivosti pro druhé pohlaví. Dobré salony si pak vedou podrobnou kartotéku zákazníků s jejich adresami, kontaktem a uvedeným obrázkem použitým k tetování. Okupační vyšetřovatel pak zohlední i tyto informace. Podle použitého motivu se dá dobře odhadnout povaha a zájmy nositele a navíc je tetování výborný identifikační znak, často využívaný při pátrání a usvědčování.
 
Na základě všech těchto posbíraných informací začnou vyšetřovatelé pečlivě tipovat a prověřovat osoby, u nichž je předpoklad na budoucí zapojení do partyzánské činnosti. Pozornost se zaměřuje hlavně na osoby prolínající se více uvedenými kategoriemi. O tom, že by z vás byl dobrý partyzán, vyšetřovatel často zjistí dříve než vy sami.
V další fázi pak propukne hromadné zatýkání. Lidé jsou uvězněni bez zjevného důvodu a většinou jsou při zatčení klidní. Mají pocit, že se zatím ničeho vědomě nedopustili. Ihned jsou jim sejmuty otisky prstů a zjištěny další identifikační znaky. To vše pak může dobře posloužit okupantům v budoucnosti.
Zadržování trvá obvykle jen několik málo dní až týdnů a zadržení jsou podrobováni velmi dlouhým výslechům, jejichž průběh je nahráván. To pak poskytuje vyšetřovatelům znovu možnost zamýšlet se nad odpověďmi a reakcemi vyslýchaných.
Při těchto výsleších většinou nedochází k bití a jsou voleny pouze mírnější, dlouhodobě nepříjemné formy týrání ke kterým patří odpírání potravy a tekutin, zabránění spánku, stres způsobený zimou, tmou a velkým hlukem a také podávání falešných správ o politické situaci, zdravotním stavu rodinných příslušníků, osob blízkých, přátel, atd…Vyšetřovatelé se ptají na zdánlivě nesouvisející maličkosti ze současnosti i z dob dávno minulých. Snaží se v životě vyslýchaného zachytit alespoň jedinou věc nebo čin, který by pro něj měl přitěžující důsledky. Jakmile se jim to podaří, vyvolají u vyslýchaného obavy z jeho dlouhodobého věznění nebo i popravy. V deprimujícím prostředí věznice a při dlouhých výsleších to není vůbec těžké. Zanedlouho je zadržený zcela psychicky zlomen a ochoten spolupracovat. Na přání vyšetřovatelů jim detailně popíše a označí veškeré své přátele se stejnými zájmy a poví na ně i mnoho kompromitujících informací. Vyšetřovatelé tak často získávají další množství adres spolu s konkrétními poznatky o neodevzdaných zbraních, ukrývaném střelivu, nepřátelském smýšlení jednotlivců a prvních pokusech na organizování odboje.
Existují i připravené plány na označování velkého množství zadržených, potenciálně nepřátelských osob pomocí mikročipů, vpravovaných pod kůži nebo do kostních dutin. Podobně se dnes označují psi. Takto označený člověk by pak byl velmi snadno zjistitelný a identifikovatelný prakticky kdekoliv.
Dle zkušeností je pak propuštěno asi 80% lidí z první vlny zadržených. Zbylých dvacet procent jsou osoby, kterým bylo výslechem a následným vyšetřováním prokázáno nepřátelské jednání, nebo příprava odporu proti okupantům. Propuštěných 80% procent lidí se vrací do svých domovů zcela psychicky podlomeno a zdeptáno se zafixovaným velkým strachem z okupantů. Na dlouhou dobu jim zajde jakákoliv chuť na účast v nějakém odboji nebo partyzánských akcích. Z některých jedinců se také stávají udavači a přisluhovači okupačního režimu.
Na základě nově získaných a zpřesněných poznatků od první vlny zatčených následují další zatýkání a domovní prohlídky u podezřelých. Výslechy se stávají daleko tvrdší a je používáno i fyzické mučení. Dále jsou vyslýchaní přátelé, spolupracovníci, rodinní příslušníci a další osoby, které přicházeli s podezřelými do styku. Často i na ně je vyvinut tvrdý nátlak, hraničící s brutalitou. Pokud jste v minulosti někomu ukazovali svoji nelegální zbraň, případně jste někomu důvěrně prozradili jiné kompromitující skutečnosti, v této fázi výslechů to vyšetřovatelé zjistí.
Po tomto stadiu jsou již potenciálně nebezpečné osoby soustředěny v koncentračních táborech a někteří zvláště nepřátelští jedinci popraveni. Vyšetřování pak samozřejmě probíhají dál a dál po celou dobu okupace s cílem maximálně znesnadnit vznikání odboje a občanské neposlušnosti.
Pokud i vy podvědomě cítíte, že v případě okupace naší republiky by jste ji chtěli bránit se zbraní v ruce, zamyslete se prosím nad svým současným jednáním. Nedáváte příliš najevo své militantní založení¨? Kolik lidí by o vás mohlo při budoucím výslechu prozradit nějaké přitěžující podrobnosti?
Někdy pomohou i velmi malá opatření a vaše šance na přežití stoupnou mnohonásobně. Většinou stačí jen držet jazyk za zuby a své současné koníčky si uchovat v utajení. Jistě se vám nepodaří skrýt všechno před každým, ale pokud vaše zájmy zná třeba jen pět lidí, je to rozhodně lepší než když o vás ví půl města.
 
Přemýšlejte o tom!

http://www.rescue.sk/real.pearcomp?0?225?pgNotice:%20Undefined%20variabl...


 

 

 

 
Autor: 
téma: 
forma: 
Norman

no neviem, kto by tu taký "odboj" organizoval.
Potetovaní a potetovaných sa veru nemusia báť - tí by sa prví na svoju "odbojnosť" vykašlali.

Tento článok skôr podporuje strach a na konci ľuďom radí mlčať - dnes je naopak vhodné nemlčať. Byť ticho pod výhovorkou - aby som mohol POTOM lepšie fungovať v odboji ... A hlavne, aké zbrane? Národ, ktorý sa nedokáže brániť ani v politickom ringu, len KECA, že POTOM sa bude brániť zbraňami.
O Čechoch to platí špeciálne.

neutajený

Ja neviem,ale sa mi zdá že niektoré veci z článku už prebiehajú:EU chce obmedziť zákonom legálnu držbu zbraní,vytvárajú sa zoznamy "závadových" webov ,(iste pre tajné služby nie je problém vytvoriť aj zoznam ľudí ktorý navštevujú tieto weby), extrémistický zákon,mediálny tlak na ovčanov a takto by sme mohli pokračovať.

Norman

Kto má na Slovensku či v Európe legálne zbraň? Nikto nikdy nemal - to len v Amerike to bolo nevyhnutné, tak tam je to téma.
No ale preto je pravda, že vybaviť si zbraň je samozrejme dostať sa na zoznam - to platí aj oficiálne.

Preto je lepšie sa organizovať v "brancoch" a podobných tréningoch - zbraň sa potom už nájde. Načo sú tie sklady?

Čo sa týka sledovanie internetu - ľudia dnes chodia všade a všetci. Ľudia na ulici, v praci či na verejných akciách, držia huby - ale po webe browsujú všetci - od porna až po kotlebu. To množstvo IP adries sa im ani nezmestí na disky:) to podstatné a nepodstatné nijako nedokážu odlíšiť. Preto nahánajú Sheile a iných dobrákov. A čo, majú sa zameriať na facebooky či na takéto portále? A čo dosiahnu, ak ich zavrú? Veď každý len čaká na podobné škandále - nech len ukážu svoju skutočnú "demokratickú a liberálnu"tvár.
Im nepomôže nájsť provokatérov - systém sa musí postarať o to, aby ľudia boli spokojní - a to nedokáže.

Hlas Predhrobia

"Mazurek mal používať v rozhovore zovšeobecňujúce vyjadrenia na adresu Rómov... "

Fedor Gál pravidelne používa "zovšeobecňujúce vyjadrenia" na adresu Slovákov a nik ho trestne nestíha...

"Vyvolený národ" má osobitné práva? Miesto narodenia koncentrák amnestuje všetky trestné činy?

Ľubov

V.,drž sa !

Hlas Predhrobia

čakám na drastickú operáciu ...

Pavel Kamas