Pokud bylo cílem globálních elit oslabit vůli obyvatel EU k vlastní obraně a učinit ji zcela poslušnou, jak praví jedna z konspiračních teorií, minimálně u čelných politiků a úředníků EU uspěli.

V poslední době jsme hodně informováni o případu znásilnění a následné vraždy utopením devatenáctileté Marie Ladenburger ve Freiburgu, dcery Dr. Clemense Ladenburgera, LL.M., asistenta generálního ředitele právní služby Evropské komise. Marie Ladenburger byla členkou Refugee Help Freiburg.

Vraždu spáchal nelegální afgánský imigrant ve věku 17 let. Podle evropských zákonů a prosté morálky majoritní populace bestiální zločin. Navíc omlouvaný německým vicekancléřem Sigmarem Gabrielem, který prohlásil, že případ nesmí být zneužit k „demagogii a konspiranční propagandě“. Starosta Freiburgu za Stranu Zelených Dieter Salomon prohlásil, že i tento případ je nutné posuzovat individuálně a negeneralizovat podobné útoky jako rys muslimských imigrantů. Přesněji: „Je dobře, že policie dopadla tohoto krutého a hrozného vraha tak rychle… lidé by ale neměli zneužívat původ tohoto pachatele k nějakému zevšeobecňování ohledně migrantů, spíše by na to měli pohlížet jako na izolovaný případ.“

Rodina Marie pak požádala, aby truchlící místo květin raději poslali peníze bangladéšské katolické církvi.

Imigrant sám měl už záznam v policejním registru za ilegální vniknutí. Nežil v uprchlickém centru, ale v německé rodině, která se jej ujala. Tedy žádný deprimovaný chudák, ale zcela normální člověk žijící v normálních podmínkách.

Z pohledu pachatele uvyklého právnímu systému, založenému na výkladu islámského práva šaría, ale k žádnému zločinu znásilnění nedošlo, protože za znásilnění si může žena vždy sama. Islámské právo šaría v takovém případě vždy trestá ženu za nemanželský sex. Trestem je obvykle 100 ran bičem za přítomnosti celé rodiny, která exekuci musí přihlížet v první řadě. Není výjimkou, pokud žena takovému bičování podlehne a zemře.

Z pohledu pachatele nedošlo ani k vraždě. Právo šaría sice vraždu zná, ale ta se týká pouze případu, kdy je zavražděný muslim. Muslim nikdy nebude potrestán za vraždu nemuslima. Na nemuslima je pohlíženo jako na budoucího otroka a majitel může otroka kdykoliv zabít zcela beztrestně.

Muslimovi bude vždy odpuštěna vražda, kterou spáchal na:

1. odpadlíkovi od muslimské víry,

2. cizoložníkovi,

3. silničním lupiči

Šaría zná spravedlivou ochranu ulic a silnic a uznává zabití pro čest jako legální čin. Tedy z pohledu šaríji se Marie Ladenburgerová dopustila cizoložství, za které byla potrestána odnětím života zbožným muslimem. Zní to šíleně? Tak bohužel šaria postupuje.

Ovšem šaria pamatuje i na případ znásilnění muslimky, kdy muž, který se dopustil znásilnění, může svou vinu vykoupit, pokud zaplatí dívce na věno. Ta pak není nadále považována za oběť znásilnění.

Svobodný muslim je za nemanželský styk bičován 100 ranami, viz Tresty pro nevěříci ve válce s Alláhem a jeho poslem, Boukhari, svazek 8, kniha 82, č. 818 a 819. Abu Dawud 2:2159 pak vysvětluje správný postup znásilnění v islámu – Mohamed zakazuje muslimům soulož s vdanými ženami, se zajatkyněmi mohou ale souložit i před zraky jejich manželů.

V islámském textu Sahih muslim 8:3432 je Abu Dawudovo vysvětlení potrzeno.

Tafsir in Kathira v Sahih Boukhari 5:59:459 předává Mohamedův pokyn na správnou soulož muslima s otrokyní jako přerušovanou soulož (coitus interruptus), aby se tím předešlo otěhotnění, které by znehodnotilo pracovní sílu a prodejní cenu otrokyně.

Mohamed ovšem přikazuje muslimům v Sahih Boukhari 7:62:132, že „nesmějí souložit se svojí manželkou, pokud ji tentýž den bičovali stejně jako otrokyni.“ Mohamed byl zkrátka lidumil a zanechal i pokyny na správné znásilňování žen podle práva šaría.

Potom jsou příslušníci Islámského státu zcela zbožnými muslimy konajícími přesně podle Koránu. Pro nás zvěrstva, pro muslimy jen respektování Koránu.

Vezměme výše řečené jako jeden z mnoha dokladů, proč je šaria naprosto neslučitelná s evropským právem, demokracií a lidskými právy. Jakékoliv snahy o nápravu takových zločinců, jejichž myšlení je deformováno právem šaria, jsou předem odsouzeny k nezdaru. Jejich začlenění do společnosti po odpykání trestu možné není. Muslim by se totiž musel nejdříve zříci své víry, práva šaría, přijmout evropský hodnotový žebříček a uznat nadřazenost evropského práva nad šaríjou. Ve věznicích v západních zemích EU s vysokým procentem muslimských vězňů je to nemožné. Kterýkoliv muslim by měl za povinnost zabít člověka, který by chtěl uznat za nadřazené evropské právo nad šaríjou, jako odpadlíka od islámu. Ani krádež, kterou spáchá muslim na nevěřícím, není podle šaríji trestná. Stejně tak může muslim lhát nemuslimům v případě džihádu. Muslim těžko může spáchat zločin vůči nemuslimovi, i kdyby se jednalo o lid Knihy (křesťany a Židy).

Navíc námi muslimové, kteří spáchali zločin, byli ze zločinu usvědčeni a nebyli odsouzeni podle práva šaria k některému drastickému trestu, pohrdají jako změkčilými zbabělci. Kdyby 17 letý afgánský imigrant spáchal vraždu v Afgánistánu na muslimské dívce, dostal by okamžitě trest smrti. Pokud by se o jeho provedení nepostaral stát, provedli by jej příbuzní oběti za souhlasu celé muslimské obce.

Jestliže je ovšem vražda nepotrestána dostatečným trestem, muslimové nás právem považují za otroky, protože otroci se nikdy nesmí vzepřít vůli svého muslimského pána. A v případě čelných evropských politiků mají pravdu. Jsme vedeni lidmi, jejichž myšlení je ovládáno hodnotovým žebříčkem otroka.

Muslimové nám nejsou nijak zavázáni za naši pomoc, jedná se o prostou povinnost hostitele vůči hostu. Hostitel je totiž povinen nakrmit hosta do sytosti, i kdyby on sám a jeho rodina měli hladovět. Navíc pokud si muslimské hosty pozvala sama Angela Merkelová, je povinna se podle islámských zvyků o ně postarat i na úkor své rodiny, tedy všech Němců.

Vezměme příklad kmenového práva Paštúnů, kmene žijícího v Pákistánu /ale saoučasně  jde o největší národnostní skupinu v  Afghanistánu – pozn. vlk/, které je nadřazeno všem ostatním zvyklostem. Má 4 principy:

1. Melmastia – tradice prokázat pohostinnost každému, kdo přichází v míru jako přítel. Hostitel musí hosta osobně obsloužit bez ohledu na své postavení. Host se musí dosyta najíst, i kdyby měl hostitel se svou rodinou hladovět.

Zvyk je splněn v uprchlických táborech předáním potravin nebo peněz. Protože Angela Merkelová nemůže osobně obsloužit každého příchozího muslima, delegovala svou povinnost na organizace vítačů uprchlíků. Lidé, kteří se starají o uprchlíky v uprchlických táborech, tedy jen vykonávají svou povinnost hostitele vůči hostu, a muslimský host nemá důvod jim být nějak zvlášť vděčný.

2. Badal – pomsta urážky. Paštún má povinnost tvrdě pomstít jakoukoli urážku nebo nespravedlnost způsobenou jemu osobně, jeho rodině nebo jeho kmeni. K vykonání pomsty může dojít i po mnoha letech ze strany příslušníků vesnice poškozeného na jiných členech kmene viníka.

Obdobný zvyk mají i jiné muslimské kmeny. Z pohledu muslimských migrantů jsou tedy teroristické útoky v pořádku, protože my jsme součástí kmene viníků, kteří způsobili utrpení členům kmene migranta. Pokud armáda USA vybombarduje afgánskou vesnici a afgánský imigrant za to zavraždí v Evropě nějakého neznámého občana, choval se přesně podle zvyku badal. Ale i my máme právo potrestat členy kmene viníka. Pokud by se tedy armáda USA rozhodla zaútočit po 11.9.2001 na členy kmene bin Ládina v Saúdské Arábii, jednalo by se o krok zcela v souladu s právem badal. Jestliže teroristé v Afgánistánu zabijí naše vojáky, i my máme právo pomstít jejich smrt na obyvatelích vesnic, odkud teroristé pocházeli. Potíž s právem badal důsledně uplatňovaným mnoho let je skutečnost, že po tolika letech a vzájemných vražd na oplátku už nikdo neví, kdo vlastně začal a kdo je v právu a kdo nikoliv.

3. Nanvataj – podrobení se. Poražený v boji se musí zcela podrobit vítězi. Musí pokorně prosit o odpuštění a žádat milost. Od vítěze se očekává velkorysost vůči poraženému a poté, kdy se poražený zcela pokoří, je důstojnost vítěze považována za navrácenou.

Z pohledu islámu by se tedy G.W. Bush, B.H. Obama, H. Clinton, N. Sarkozy, D. Cameron a další jejich nástupci a spolupracovníci měli muslimům omluvit za způsobená příkoří a pokorně požádat o odpuštění a milost. Muslimové by pak byli povinni být vůči nim velkorysí. Ovšem s výhradou, že v zájmu džihádu může muslim nemuslimovi lhát. Takže dáma a pánové by museli ještě před pokornou prosbou o milost nejdříve přestoupit k islámu. Pak by ovšem jako muslimové měli povinnost nutit své poddané, aby islám přijali i oni. Ne, takový princip nám proti muslimským teroristům nepomůže. Vždy by dosáhli svého cíle, zavedení islámu v Evropě.

4. Nang – čest, kterou je třeba chránit vždy a za všech okolností jako dobré jméno rodiny a celého kmene. Nejpřednější je čest muslimských žen, které mohou být zhanobeny i tím, že jejich tvář spatří cizí muž.

Zločiny spáchané muslimy v souladu s právem šaria, tedy prakticky všechny, nejsou v očích muslimů zločiny. Jedinou obranou evropské populace je vyhoštění muslimských imigrantů hned při prvním porušení evropského práva. Protože evropské právo je složité i pro obyvatele EU, stačilo by trestat vyhoštěním po odpykání trestu vězení za zločiny majetkové povahy, násilí vůči osobám, provedení nebo přípravy teroristického činu, protože takové zločiny jsou zločiny i v islámském světě.

Cílem je ochránit evropskou populaci před těmi imigranty, kteří nás přišli zabíjet. Bohužel celá politická korektnost klade natolik velký důraz na práva menšin, až se vytratila práva většiny na slušný život.

Nakonec stejně jednoho dne dojdeme k tomu, že politická korektnost a pozitivní diskriminace působí více problémů než by jich vyřešili. Politická korektnost i pozitivní diskriminace budou odmítnuty a nastoupí prosté pojetí spravedlnosti ve smyslu všichni stejná práva, všichni stejné povinnosti.

Do té doby si ovšem ještě projdeme peklem slučování neslučitelných kultur a systémů hodnot. Sluníčkáři, vítači nebo multikulturní političtí aktivisté na utopistickou filozofii tvrdě dojedou stejně jako  jiní utopisté v historii.

V příštích parlamentních volbách získá výhodu politická strana, která jako myšlenku úspor ve státních financích bude prosazovat úplnou likvidaci financování neziskových organizací ze státního rozpočtu a ušetřené prostředky raději věnuje důchodcům na zvýšení důchodů. Byly by tak mnohem lépe využity.